Na růstu minimální mzdy se tripartita nedohodla

Vláda navrhla zvýšení minimální mzdy na příští rok o 1.100 Kč. Předložila dokonce dvě varianty, kdy by se zvýšila o celou navrženou částku od 1. ledna nebo od začátku roku o 700 korun a od 1. července o dalších 700 korun. Svůj návrh předložily také odbory, které požadují zvýšení minimální mzdy o 1.600 korun až na 11.500 korun. Zejména návrh odborů sklidil kritiku zaměstnavatelů, kteří navrhují postupné a pozvolné navyšování, které by nezhoršilo konkurenceschopnost firem v řadě oborů. Navýšení minimální mzdy znamená totiž i nutnost zvyšování tarifů a tedy celkové navyšování mezd, což se projeví v kolektivních smlouvách. Podle informací ČTK padl na jednání i názor, že minimální mzda by měla být zrušena. Už před jednáním prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý novinářům řekl, že institut minimální mzdy považuje za zbytný. Naposledy měsíční minimální mzda stoupla od začátku letošního roku z 9200 na 9900 korun.

Mechanismus zvyšování minimální mzdy podle objektivních kritérií

Zaměstnavatelé poukazují také na to, že ekonomika sice roste, ale ne každý obor a ne každá firma je na tom ekonomicky stejně dobře. „Akceptujeme postupné a pozvolné navyšování minimální mzdy. Buďme však reální,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Jaroslav Hanák. Současně zaměstnavatelé znovu vyzvali vládu a odbory, aby se projednal a nastavil mechanismus zvyšování minimální mzdy podle objektivních kritérií. „Každý rok se handrkujeme, o kolik se navýší minimální mzda a zda se zafixuje na 40 procentech průměrné mzdy. Nevidíme ale zájem na shodě na samotném mechanismu jejího zvyšování,“ zdůraznil viceprezident SP ČR Jan Rafaj.

Nepříznivé dopady zvýšení minimální mzdy

Zvýšení minimální mzdy by dopadlo zejména na obory jako je oděvní a textilní průmysl, obchod a cestovní ruch, pohostinství a stravování, u bezpečnostních agentur a dalších služeb. Na nepříznivé dopady zvýšení minimální mzdy poukázal mimo jiné Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), který je členem SP ČR. Zástupci SOCR upozornili například na hrozící úbytek maloobchodních prodejen na vesnicích.

Prohlubující se nedostatek pracovníků v české ekonomice

Důležitým bodem tripartitního jednání byl prohlubující se nedostatek pracovníků v české ekonomice, jichž aktuálně chybí téměř 140 tisíc. SP ČR, který na tento problém upozorňuje dlouhodobě, před časem na tripartitě požadoval od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) vypracování analýzy struktury nezaměstnaných, který by odkryl potenciál jejich zaměstnatelnosti. Dle analýzy, kterou MPSV na jednání tripartity předložilo, až 168 tisíc nezaměstnaných nepracuje více jak 12 měsíců. Zhruba 51 tisíc nezaměstnaných je zadluženo a jsou na ně uvaleny exekuce, což může být jednou z příčin jejich nezájmu o práci. Přibližně 56 tisíc nezaměstnaných je zdravotně postižených. SP ČR a další zaměstnavatelské organizace navrhují zvýšit mobilitu pracovníků, motivovat je a informovat o možnostech přestěhování. „Požadujeme, aby se rozběhla veřejná kampaň, která by podpořila zvýšení mobility a stěhování za prací. Lidé ani neví o motivačních příspěvcích,“ uvedl viceprezident SP ČR Jan Rafaj.

Otevření trhu práce zejména pro ukrajinské pracovníky

Na podzim chce Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) předložit plán výstavby sociálních bytů, využitelných i pro nové pracovníky v regionech s vysokou poptávkou po lidech. „Podporujeme výstavbu bytů v regionech, kde je enormní poptávka po pracovnících. Vzhledem k délce výstavby je to spíše prevence pro příští roky,“ řekl viceprezident SP ČR Jan Rafaj. Současně připomněl, že zaměstnavatelé dlouhodobě usilují o otevření trhu práce zejména pro ukrajinské pracovníky, což odbory odmítají. Na tripartitě padla však informace, že například Slovensko nabídlo Ukrajině 100 tisíc schengenských víz a že řada ukrajinských pracovníků přichází do ČR například přes Polsko. „Doplácí na to naše firmy i výběr daní, zahraniční pracovníci jsou nám zapůjčováni,“ upozornil Jan Rafaj.

Další kolo jednání tripartity proběhne 12. září.